Dobytí severního pólu

Svěrák, Smoljak, Cimrman

 

Základní literárněvědné a technické údaje

Žánrové vymezení – divadelní hra komického rázu – komedie, založená na monolozích a dialozích postav, je zde důležitý jazykový humor, vyžaduje intelektuální úroveň. Severské drama situováno do roku 1909.

Premiéra roku 1985

 

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou českého génia Járy Cimrmana. V divadle hrají pouze muži.

Z. Svěrák společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní (spolu)autor je uváděn právě Jára Cimrman. Ten je také hlavním hrdinou jejich společného celovečerního filmu Jára Cimrman ležící, spící.

 

Zdeněk Svěrák

 

Ladislav Smoljak

 

Jára (da) Cimrman

 

Hra měla premiéru 25. října 1985 v Divadle Jiřího Wolkera v Praze

 

Obsah

POSTAVY:

 

JAZYK:

celé dílo je v podstatě jedna velká přímá řeč; jedná se o rekonstrukci cesty na severní pól; dílo je rozvrstveno do rozhovorů mezi jednotlivými postavami

dramatem Dobytí severního pólu se rovněž prolínají různé básně, písně, aktuality…, archaismy, historismy, germanismy…

napsáno jako divadelní hra

 

TÉMA A HLAVNÍ POSTAVY:

Tématem je rekonstrukce cesty na severní pól. Popisuje nástrahy, které výpravu potkaly po cestě (nedostatek jídla, zima apod.).

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě činohry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909. Doba konce Rakousko-Uherska. Míchá se nostalgie s odporem k období Rakouska – Uherska.

Tato hra je uvozena následujícími referáty (v závorce je název postavy, kterou zpravidla příslušný přednášející ztvárňuje po přestávce):

 

V pražské restauraci “Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz “Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě.

Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život.

Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru “Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška.

Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru “kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary.